Reklama
 
Blog | Petr Flíček

Ježíš mezi ploty

Volná úvaha, mířená spíše ke křesťansky uvažujícím spoluobčanům

Screen shot 2015-10-19 at 22.30.07

V poslední době se imigrantská tématika dostává do popředí zájmu médií. Vznikají virtuální i reálné skupiny, jež se formují podle svých názorů. Jedna maďarská protestující skupina se rozhodla, že bude protestovat proti své vládě, jež začala stavět plot na linii, jež spojuje Maďarsko a Srbsko. Vláda to odůvodňuje strmým nárůstem imigrantů. Protestující zase argumentují, že je naší povinností se starat o lidi v nouzi, včetně těch migrujících. 
Jeden z argumentů těchto křesťansky orientovaných protestujících je, že i Ježíš byl imigrant. 
Ano, Josef a Marie utekli do Egypta před Herodem, který se bál nového Izraelského krále. Proto nechal vyvraždit všechna betlémská miminka. Ironií osudu je, že jeho strach byl naprosto zbytečný, neboť Ježíš nepřišel vládnout na zemi. Jeho království nebylo a není z tohoto světa. Proto taky nabádal své učedníky aby nespoléhali na poklady tohoto světa a usilovali o jiné, vyšší hodnoty. 
A nyní zpátky k maďarským křesťanům s transparenty. Je hezké že nabádají k solidaritě a určitě mají taky právo se veřejně angažovat. Ale nevím, jestli si uvědomují, že tím vstupují na politické hřiště, kterému se Ježíš spíše vyhýbal. Ježíš nebyl politický revolucionář. Revolucionáře z něj chtěla udělat tehdejší židovská duchovní elita, protože se jim nehodil do jejich představy o mesiáši. Chtěli se jej zbavit. Pilát však u něj neshledal žádné porušení římských zákonů. Nakonec jej nechal potrestat, protože podlehl nátlaku rozlíceného davu. Židovské radě se nepovedlo Ježíše porazit na poli duchovním, tak se rozhodla spolupracovat s okupační římskou vládou nástroji politickými. 
V dopise Římanům ve 13. kapitole upřesňuje apoštol Pavel vztah křesťanů k pozemské vládě. Pavel říká, že vláda je zřízena Bohem a křesťané by ji měli respektovat. A jinde říká, že náš boj nemá být proti tělu a krvi, ale proti mocnostem v povětří. Máme rozlišovat mezi tím co patří Bohu a tím, co patří císaři. To není snadné, ale stojí za to se nad tím alespoň občas zamyslet.

Poznámka autora: článek jsem napsal začátkem srpna. Kvůli rodinným problémům jej zveřejňuji až nyní.

Reklama