Michal Kocáb kdysi řekl: Lidé jsou různé a mají různé koníčky. Stejně tak jsou různé dny našeho pomíjivého života. Tak třeba tato středa zdá se mi docela zmatená. Do práce jsem jel celou cestu s otevřeným batůžkem. A když jsem dorazil do práce, chtěl jsem postavit na čaj, a koukám, že už tam má taky někdo připravený hrníček a v něm čajový pytlíček. Kouknu se zblízka. Ano byl to můj hrneček, který jsem si tam připravil včera..
Tak jsem si jej zalil a teď jej pomalu upíjím.. Do práce jsem přišel poslední z našeho 5členného grafického minikolektivu. taktně jsem byl upozorněn, že jsem přišel až po návštěvě shora, která k nám občas zavítá a je v tu dobu žádáno aby alespoň na tyto dny byli v práci všichni včas. Dnes mi je ale tak nějak všechno jedno. Neb mě jedna blízká osoba něco naznačila a já nad tím pořád přemýšlím a asi tomu moc nerozumím. Moje blízká mě má ráda, ale zatím nechce nic vážného.. Tak přemýšlím, jestli mě chce horkého, a nebo vlažného.. Rozvážného, nebo roztomile zmateného..